Facebook
Městská knihovna Horažďovice
Dnes je úterý 23. 10. 2018 (Teodor); všechna oddělení jsou zavřena,
Magnesia Litera 2013
www.saferinternet.cz
www.bezpecne-online.cz
Čtení pomáhá
Webowou diwočinou
GOADA, o. s.
Rosteme s knihou
Projekt Celé Česko čte dětem
Kamarádka knihovna
ČTEnářův SYmpatický RÁDce
Ptejte se knihovny
Světluška
Knihkupectví Horažďovice
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online

Navštívili nás…

Ondřej Fibich

Ondřej FibichBásník Ondřej Fibich se narodil 27. 1. 1954 v pražském Karlíně. Po gymnáziu vystřídal postupně mnoho nejrůznějších zaměstnání, nyní je antikvářem na strakonickém hradě.

Téměř dvacet let vydával samizdat – v Praze a posléze v Pošumaví připravoval časopis DRU dvě edice Cor cordiumSetba samot. Celkem vydal kolem 80 titulů (za všechny jmenujme: Básníci a samotáři, antologii sta a jednoho zapomenutého básníka).

V roce 1984 přijal Ondřej Fibich křest, o dvanáct let později vstoupil do maltézského řádu, z nějž po dalších pěti letech vystoupil. Po roce 1989 publikoval básnické sbírky Země Jana Křtitele (1990), Podoby soumraku (1995) a Pasovské elegie (1998), knihu legend s názvem Čtyři rytíři (1997) a Topografie (2001). Je autorem mnoha folk-rockových textů, které byly vydány na čtyřech kompaktních discích a šesti magnetofonových kazetách. Své básně publikoval také v Německu, Nizozemsku, Polsku a Francii. Zatím poslední básnická sbírka mu vyšla v roce 2002. Obsahuje rozsáhlou báseň Balada holandská a texty Vánoční suita a Poslední večeře podle Leonarda, zhudebněné skupinou Fénix.

Ondřej Fibich je básníkem, jehož poezie volá po zhudebnění a také bývá často zhudebňována. Je celoživotně "poznamenán" dvěma literárními velikány. Jeho strýcem a noční můrou byl Vítězslav Nezval; prvním básnickým vzorem pak Jaroslav Seifert. Oba tito básníci ovlivnili zpěvnost a muzikálnost Fibichovy poezie a právě u jeho vztahu k Seifertově poezii je také možné hledat počátky jeho vztahu ke krajině. Fibichova prvotina Země Jana Křtitele svědčí o autorově sepětí s krajinou Prácheňska. Prácheňským krajem můžeme putovat i s knihami krajových pověstí:

Prácheňský poklad 1.

První díl nejpoutavějších prácheňských pověstí. Pověsti z Písecka, Strakonicka a Pošumaví.

Prácheňský poklad, Pověsti erbovní, Proč se to tu jmenuje, Na tvrzích, hradech a zámcích, Z měst, městeček a vsí, Krajina zázraků, Dudácké povídačky, Strašidla a jiná zjevení.

Prácheňský poklad 2.

Převážnou část knihy tvoří pověsti o tom, jak vznikla ta která boží muka, kaple či studánka, co se vypráví o nejrůznějších kamenech či znameních anebo co způsobily ohnivé koule, sudy, sloupy, snopy a pecny chleba. Výjimkou jsou vyprávění, jež postrádají konkrétní místopisné určení, jako například pověst o tom, proč se osika stále chvěje. Větším tematickým celkem jsou pověsti s židovskou tematikou, kopírující četný výskyt židovských komunit v tomto kraji, bez půvabu není ani kapitola pojednávající o věcech děsivých, jako je ucho čarodějnice od Horažďovic, rak z vodňanského kraje, čimelický upír, bílá paní od Kosmatova mlýna, hejkal milující placky anebo drak z okolí bájného vrchu Třemšín, se kterým si poradí i obyčejná ženská se srpem. Možná by nebylo od věci vyrazit na výlet právě s touto knihou, která dodává krajině další, půvabný, pro mnohé netušený prostor.

Písecká strašidla

Výpis knih ve fondu naší knihovny.

Copyright © 2004 Městská knihovna Horažďovice (www.knihovna.horazdovice.cz) a Karel Viták (www.dva.cz). All rights reserved.
Ctíme standardy W3C:  W3C XHTML 1.0  W3C CSS
Poslední aktualizace byla provedena 18. 4. 2014 v 21:04