Petra Tomešová, Horažďovický obzor, 28. 2. 2014

Loutkářské vyprávění v Horažďovicích

     Třetí kopa divadelních historek, kterou pořádala Městská knihovna Horažďovice 22. ledna v Oblastní charitě Horažďovice, se tentokrát nesla v loutkářském duchu.

     Koncem loňského roku nás navštívily paní Božena Saláková a paní Ivanka Petrusová, které se s námi podělily o divadelní historky ze zákulisí horažďovického ochotnického spolku. Tentokrát přijal naše pozvání nejobsazovanější muž horažďovických ochotníků, pan Stanislav Sekyra.  A protože byl pan Sekyra jedním ze zakládajících členů loutkového souboru Rolnička, ve kterém určitý čas vykonával i funkci principála, patří mezi pamětníky historie horažďovického loutkářství.

Zavzpomínali jsme na mnoho osobností, především však na horažďovického rodáka a autora celé řady loutkových her Jana Duchoně, který jako jediný dokázal vodit loutku tanečnice a kobylky. Pan Sekyra s láskou vyprávěl o svém dětství, které má s loutkami neodmyslitelně spojené. Vzpomínal na tatínka, který doma nejenže vyřezával loutky, ale také maloval kulisy. Mluvilo se o minulých i současných loutkohercích, ale také o místech, kde všude se divadlo hrálo, a to nejen v Horažďovicích, ale třeba také v Chanovicích nebo dokonce v Německu.