Tvar, č. 17, 31. 12. 2005

Veřejné knihovny slouží především mladým lidem a těm, kteří

Statistické údaje Městských knihoven v Táboře, Berouně, Horažďovicích, Příbrami a v Praze jasně ukazují, že veřejné knihovny slouží především mladým lidem a těm, kteří se vzdělávají. Děti do 15 let tvoří 20 % uživatelů, dalších 40 % jsou mladí ve věku 16–29 let (především studující). Čtenáři v produktivním věku 30–50 let reprezentují 29 % uživatelů, lidé starší 60 let představují 11 %. Skladba uživatelů jednotlivých knihoven se liší podle velikosti obce, demografickým složením, strukturou průmyslu či počtem a druhy škol. Skladba čtenářů se liší i na území jednoho města, kde má knihovna pobočky. Její složení např. v Městské knihovně v Praze ukazuje převahu mladých lidí do 29 let (72 %) a malou skupinu uživatelů starších 60 let (6 %). V Horažďovicích naopak skupina seniorů zahrnuje 16 % čtenářů a mladí lidé polovinu uživatelů. Z hlediska profesního jsou v knihovnách největší skupinou žáci, studenti a učňové (v rozsahu 50–60 %). V řadě knihoven klesá zájem dětských čtenářů, i když se jedná o skupinu, na niž se kromě půjčování zaměřuje i značná část vzdělávacích a kulturních aktivit knihoven. Trend poklesu zájmu dětí o četbu napovídá i průzkum čtenářské gramotnosti, ve kterém 43 % českých žáků 4. tříd uvedlo, že nenavštěvuje knihovnu. Pro skladbu čtenářů veřejných knihoven je typické, že dvě třetiny celé čtenářské obce zpravidla tvoří ženy. Sama knihovnická profese je vysoce feminizována – v r. 2004 pracovalo v knihovnách 93 % žen. Lze předpokládat, že hlavní příčinou tohoto jevu je nízké mzdové ohodnocení profese.