O knihovnu v Kovčíně ze začátku nestáli, Jana Tesařová je ale velkou milov­nicí knih, proto si knihovnu doslova vybojovala.

„Když jsme si koupili v Kovčíně chalupu a odstěhovali se sem z Vimperka, nastal pro­blém, kam dát všechny moje knížky. Jsem opravdu kniho­mol a měla jsem jich mnoho. Proto jsem je chtěla darovat obci. Tehdejší starosta o ně ale nestál,“ vysvětlovala Tesařo­vá. Pokračovala, že po dalším volebním období, kdy do čela obce zasedl nový starosta, opět knihy obci nabídla. „Řekli mi, že děkují, ale že je nemají kam dát,“ dodala Te­sařová s tím, že upozornila na budovu bývalé školy, která měla obrovské množství ne­využitého prostoru, a požáda­la je, zda by mohli uvolnit ně­který z prostorů právě pro knihovnu. „Řekli, že můžou, ale že nemají knihovníka. Tak jsem řekla dobře, tak já budu knihovnicí. Pak ale řekli, že na knihovnici nemají peníze. No co mi zbývalo, knihy miluji, proto jsem řekla, že to budu dělat zadarmo,“ smála se Te­sařová.

„Obec vyklidila prostory a já začala srovnávat knihy, evidovat je a tak podobně. By­lo to poměrně dost práce, pro­to jsem oslovila svou dlouho­letou přítelkyni Růženku Chládkovou, aby mi s knihov­nou pomohla,“ vyprávěla Te­sařová. „Snažím se pomoci, jak jen to jde,“ řekla Chládková.

„Na začátku nám pomohla i obec. První regál, který jsme na knihy získaly, nechala zho­tovit právě obec,“ řekla Tesa­řová. Pomalu se začali snažit i lidé ze vsi. Nosili knížky, cho­dili se do knihovny dívat, pomáhali, vybílili. Jelikož jich bylo tolik, zeptala se Tesařo­vá, zda by jim pronajali i jiné místnosti.

„Opět nám obec vyhověla a my jsme společnými silami vybudovali klubovnu a také malou tělocvičnu,“ popsala Tesařová vznik klubovny. V klubovně začali pořádat růz­né besedy a společenské akce. Také zde mají kovčínské ma­minky možnost společně po­sedět, zatímco jejich děti si hrají v tělocvičně, nechybí ani veřejný internet. „Vše, co ta­dy máme, jsme získali v pod­statě ze sponzorských darů,“ řekla Tesařová.

Za pořádání besed je vděč­ná i obec. „Jsou zváni různí za­jímaví lidé, jako je veterinář, právník, farář a podobně. To je skvělé i z hlediska vzdělanosti občanů,“ řekl starosta Ivan Tesař s tím, že na besedy cho­dí převážně senioři, ale ani ně­kolik mladších lidí si je nene­chá utéci. Každý měsíc pořádají ale­spoň jednu akci. „Hlavně se soustředíme na děti, kterých je přímo v Kovčíně málo, ale chodí k nám i děti z okolních vesnic a děti chalupářů,“ vy­světluje Tesařová. Na akcích, jako je dětský den, pochody kolem Kovčína, rozloučení s létem a podobně se schází po­měrně velký počet dětí. „Také jsme zajistili vítání občánků, což byla velmi krásná udá­lost,“ dodala. Hodně lidí se se­šlo i na rozsvěcení stromečku, kdy s dětmi obcházeli obec a zpívali koledy. „Zorganizova­ jsme tento průvod přede­vším kvůli lidem, kteří už nejsou natolik pohybliví, aby se šli sami někam podívat. By­lo to velmi emotivní,“ usmí­vala se Tesařová.

Dalším projektem, do kte­rého se knihovna zapojila, je charita. „Sbíráme oblečení a ostatní věci, které jednou mě­síčně odvážíme do Klatov do charity. Nebo také sbíráme víčka pro nemocné dětičky,“ popsala Tesařová.

„Víte, všechno je o setkává­ní. Když se lidé nemají kde se setkat, tak se odcizují a nic ne­funguje. Tomu se v naší klu­bovně a knihovně snažíme za­bránit,“ dodala na závěr Te­sařová.